Rámce výzkumu

Cílem CDVD je vytvořit platformu pro vzájemnou diskusi a společný prostor k výzkumu badatelům, již se v interdisciplinární perspektivě věnují tématům z dějin každodennosti, paměťových studií, fenoménu Life Writingu, občanské vědy či digitálních humanitních věd. Badatelské pole je chronologicky vymezeno obdobím moderních a soudobých dějin, tj. zhruba od roku 1789 do roku 1990 s možnými přesahy. Teritoriální vymezení pak zasahuje oblast převážně střední Evropy v kulturně-historickém smyslu, nikoli tedy nezbytně ve smyslu geografickém.  

Výzkum je inspirován aktivitami socioložky Jany Losové, která v 90. letech navázala meziinstitucionální spolupráci s prof. Michaelem Mitterauerem a vnesla tak metody Alltagsgeschichte do českého prostředí. Na základě této mnohaleté mezinárodní spolupráce vznikaly publikaci k dějinám každodennosti. Její přínos je členům centra inspirací k vytvoření takových meziinstitucionálních a mezinárodních vědecko-výzkumným sítím, na jejichž základě bude možné publikovat výsledky výzkumu.

V první řadě je smyslem CDVD otevřít co nejširší interdisciplinární diskusi a propojit tak komplex přístupů dílčích vědních oborů. Cílem je snaha o co nejkomplexnější uchopení a zpracování od úzkých disciplinárních mantinelů oproštěných popisů života v rodině i v širším okolí, popisů věcí, činností a všeho, o čem se domníváme, že by nemělo upadnout v zapomnění. To vše se totiž může stát zdrojem poučení, pramenem ještě neobjevených poznatků, kamínkem v mozaice obrazu dějin „všedního dne“ apod. 

Pramennou podporu pro CDVD představuje digitalizovaná Databáze Dějin všedního dne, při HIU AV ČR. Jedná se o dokumentační sbírku starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Tato databáze obsahuje více než osm set životopisných záznamů různého obsahu, které jsou v současné době digitalizovány a připravovány ke katalogizaci. Základem sbírky jsou zachované staré rodinné paměti a archivované materiály, ale také řada příspěvků, které jejich autoři sepsali teprve nedávno. 

Metody a koncepty

Dějiny každodennosti, resp. dějiny všedního dne, jsou integrální součástí „kulturních dějin“. Antropologický a kulturalistický obrat, jenž odmítl starší sociologické koncepty pojímající kulturu jako součást společenské „totality“, umožnil etablování na nové kvalitě postavených reflektujících přístupů. Jejich společným jmenovatelem je snaha zbavit se dosavadní nadvlády kvantitativních sociologizujících statistik a vrátit dějinám „lidskou tvář“. Kromě nových přístupů se tak otevřela i nová dosud opomíjená tematická pole. Oblasti lidského života, které byly buď přehlíženy, či přímo tabuizovány, se tak dostaly do oblasti zájmů badatelů v různých kulturních kontextech.   

Druhým z metodologických a konceptuálních pilířů, na němž stojí CDVD, představují specifické modifikace historicko-paměťových studií. Vedle tzv. „memory boomu“, který představuje nejrůznější obměny vnímání lidské paměti jako kolektivního a identitotvorného fenoménu se pak obdobně, byť s menším potenciálem, etablují pohledy, které do centra pozornosti staví paměť coby privátní substanci. V kontrastu s tímto trendem se ovšem v odborných diskuzích rovněž přetrvávají názory, jež úlohu zkoumání historické paměti zpochybňují a upozaďují daleko za výsostné místo, které je vyhrazeno katedrové a pozitivistické historii. Tyto pohledy se staví rezervovaně ke skutečnosti, že by výsledkem jejich práce neměl být „přesný” obraz minulosti, ale spíše její „odraz“. Zacílení na výzkum paměti tak zároveň zvyšuje zájem o soukromou sféru a mimo jiné i poptávku po dobových dokumentech, memoárech a vzpomínkách, toho jediného „ráje, z něhož nelze člověka vyhnat”. A zatímco dějiny každodennosti saturují analytické nástroje a způsoby nahlížení, paměťová studia zaručují produkci vhodných pramenů.  

Zmíněné přístupy souvisejí s antropologickým obratem v humanitních vědách a obecně se „zájmem o člověka“. Dějiny se tak stávají čímsi osobním, intimním, a veskrze lidským, nikoli „obtížně uchopitelnou vědou“. Na druhou stranu i „pouhé“ zpracování pramenů osobní povahy vyžaduje sofistikované badatelské přístupy, tedy není ničím menším než poctivou vědeckou prací. 

S antropologickým obratem též souvisí rozvoj občanské vědy (Citizen Science), jež je poslední dekádu na vzestupu. Principem tohoto nového oboru je zapojení laické veřejnosti do řešení badatelských otázek. Tato participace, kdy se veřejnost různou měrou podílí na výzkumu, pomáhá, kromě zodpovězení výzkumné otázky, také s porozuměním a pochopením činnosti vědecko-výzkumných institucí a odborných pracovišť obecně. 

Interdisciplinarita

Výše postulovaná interdisciplinarita je pro CDVD zcela zásadní a profilující. Bez mezioborového pohledu a bez vzájemného obohacování přístupů, metod, cílů, témat a zejména výsledků bádání by neměla opodstatnění obsahově definovaná spolupráce v rámci dějin každodennosti, paměťových studií, občanské vědy, Life Writing, digitálních humanitních věd, biografických studií, fenoménu Public History, Agency roles aj. Málokterá historiografická disciplína zaznamenala na mezinárodním badatelském poli v poslední době takový vzestup a takový produktivní dialog mezi humanitními a přírodovědnými vědami jako právě paměťová studia. K této spolupráci jistě přispěl společný předmět výzkumu, kterým je historická paměť. Žádná jiná disciplína zároveň nepřispěla tak zásadně i k praktickému politickému využití paměťových studií jako místa paměti (viz rozsáhlé vědecké výstupy tohoto oboru jako jeden z důsledků francouzsko-německého sblížení v rámci EU). I v tomto bodě činnosti se tedy CDVD zaměří zejména na pořádání konferencí s mezinárodní účastí, veřejné přednášky, prezentace a popularizace i kolokvia či diskusní setkání, popřípadě na výstavní projekty (např. česko-bavorská místa paměti). 

CDVD se mezinárodně zasíťuje nejdříve ve středoevropském prostoru především ve spolupráci s vídeňskou univerzitou (zde zejména přidružená organizace Dokumentation  der  lebensgeschichtlichen  Aufzeichnungen).Posléze se CDVD zapojí do evropských výzkumných struktur paměťových studií, především do nedávno založené Memory Studies Association.

Prameny

Specifikem výzkumu výše zmíněných badatelů participujících na CDVD je bohaté využívání pramenů osobní povahy v širokém smyslu slova, tedy nikoli nezbytně jen ego-dokumentů. Jedná se o prameny, které obsahují autopercepci a prezentaci historické události, osob a obecně fenoménů a předkládají tak jistý obraz vnímání okolí, ale i sebe sama v rámci rodiny, společnosti, země či společenské vrstvy. Obsahují informace, které zrcadlí vztah autora/autorů k žebříčku hodnost a ukazují jeho proměny v čase, vyjevují také znalosti a životní zkušenosti. Ego-dokumenty v posledku zdůvodňují, vysvětlují, ospravedlňují a přesvědčují o smyslu individuálních a lidských jednání. 

Při pohledu na německojazyčný knižní trh se jasně prokazuje, jaký ohlas mají publikační výstupy výše zmíněných konceptů. Autobiografické zápisy dělníků, služek, sedláků, dřevorubců, dětí domkářů a dalších fascinují již několik let nejen sociální a kulturní vědce, ale také dominují na knižních trzích v kinech a televizích (popkultuře) jako oblíbené a velmi čtené dokumenty. V té souvislosti lze tvrdit, že současný postmoderní člověk, vědom si relativizace svého místa ve společnosti a dějinách, jako by v minulosti určitým způsobem hledal právě sobě podobného člověka. 

Jak již bylo výše naznačeno, bude jednu ze základních heuristických dimenzí tvořit digitalizovaná Databáze Dějin všedního dne (případně jiné, např. Databáze Paměti národa aj.). Analýza a interpretace vyprávěných životních příběhů představuje jeden z mála přístupů k pochopení alespoň některých procesů re-konstrukce minulosti.